Proč vlastně zkoušet něco jako dobrovolné vystavování svého těla chladu?

Ještě když si uvědomíte, že otužování je vlastně stresor. A stresu obecně máme v životě hodně, tak proč si dobrovolně zavádět do života ještě nějaký další? Odpověď je jednoduchá, protože není stres jako stres.
Možná i proto, že ve vystavování svého těla teplotním změnám, jsme se v dnešní společnosti absolutně vzdálili svému původnímu nastavení. V létě běžně používáme klimatizace, v zase zimě topíme. Dokonce i v autech máme vyhřívané sedačky, volanty, existují rukavice na baterky, které vás zahřejí apod. Máme nespočet možností v oblékání, můžeme si vybírat takové, které zajistí náš absolutní tepelný komfort. Má to jedno velké ALE!

Za tento tepelný komfort platíme nemalou daň, kterou si mnohdy vůbec neuvědomujeme. Díky tepelnému komfortu naše těla leniví a tím ztrácí/potlačují své přirozené reflexy – např. naše cévy ztrácí svou pružnost, ztrácí se také celková flexibilita kardio-vaskulárního systému. Což bohužel v důsledku vede k tomu, že naše tělo hůře reaguje na změny. A to může být jeden z důvodů, proč jsme náchylnější nejen na nejrůznější nachlazení a virózy, ale může to být také jedna z příčin výskytu vyššího krevního tlaku či aterosklerózy. Proto je dobré se nad otužováním zamyslet. Není to jen jeden z dalších mnoha trendů, které teď prostě frčí, ale může to být způsob či prostředek, který nám do našeho životního stylu vrací něco, co je životně důležité. Pokud by vás zajímal pohled lékaře na otužování, doporučuji poslechnout rozhovor s ředitelem FNOL MUDr. Romanem Havlíkem.

Může být otužování jeden z prostředků, jak vhodně trénovat zvládání stresu?

Může. Ale vždy je třeba přistupovat k danému člověku individuálně. Proto je velmi důležité vnímat signály vlastního těla, znát svůj zdravotní stav a začít postupně a bez nátlaku. Je potřeba znát a najít svou „dávku" chladu. Vystavení těla tepelnému diskomfortu je vlastně pro naše tělo stresor (stejně jako pohybová aktivita), ale pokud začneme postupně, tak postupem času dojde k posílení, této přirozené stresové reakce a naše tělo se naučí s odpovídající intenzitou zatížení zdravě vyrovnávat.

Fyziologická reakce na stres je více méně vždy stejná, proto když se budeme dobrovolně, v optimálním rozpoložení a v optimální délce vystavovat zdravé míře stresu, může to pomoci nastartovat přirozené mechanismy pro zdravé fungování nejen na úrovni fyzického těla, ale také na úrovni naší mysli. Je třeba ale zdůraznit, že každý máme svůj nervový systém v jiném stavu. A stresová reakce je komplexní reakce celého našeho těla (tedy jak hormonální, oběhové tak i nervové soustavy atd.). Věděli jste, že správnou reakci na stres ovlivňuje i náš dech a to, jak dýcháme? Ale o tom někdy příště. :) Někdo má krásně pružný nervový systém, umí reagovat na stresory, umí se sám regulovat a bude pro něj otužování přínosné. Někdo jiný však může mít nervový systém ztuhlý a vyčerpaný, který už žádný další stresor neunese. A pro tohoto druhého člověka může být vystavení chladu za hranicí únosnosti, což ve finále povede ještě k většímu ztuhnutí nervového systému.

Pokud vás fungování nervového systému zajímá, tak vřele doporučuji přijít na besedu s Mgr. Radkou Tomáškovou, která vám představí staro-nový pohled na fungování nervového systému, představí vám přístup Somatic Experiencing®. Beseda proběhne 20. října od 17.00 v Helen Soul.

Existuje několik forem otužování, vyberte si tu správnou pro sebe:

• Vodou – voda je více vodivější než vzduch, proto v ní dochází k ochlazování rychleji. Můžete vyzkoušet studenou sprchu, ponoření lýtek či předloktí do ledové vody nebo ponor do vody někde v přírodě. Už 20 sekund stačí a dostaví se mnoho pozitivních reakcí v těle.

Studená sprcha – základem je nebojovat, nejít do toho s tím, že to nějak přetrpím. Cílem studené sprchy je umět se v ní uvolnit, volně dýchat, mít z ní příjemný prožitek. Proto začínejte pomalu a postupně. Postupně snižujte teplotu a postupně přidávejte ochlazované části těla. Studená sprcha vás nabije energií, proto je vhodná ráno, a ne večer před spaním.

Nikdy nesoutěžím, nejde o to, jak dlouho budu ve studené vodě. Jde o to, vnímat svoje pocity. Z vody odcházím vždy dřív, než mi začne být zima. Osuším se a pohybem (během) startuji produkce tepla „zevnitř" svého těla.

• Vzduchem – vystavování těla proudění vzduchu, pohybovat a sportovat venku ve vhodném oblečení. Ve skutečnosti to může vypadat tak, že jdete v zimě na procházku bez bundy či s minimálním množství oblečení. Ale platí zde stejné pravidlo, je třeba postupně se na chlad adaptovat. Účinek vzduchu je stejný jako účinek vody, jen je trošku pomalejší. Výhodou však je, že k otužování studeným vzduchem nepotřebujete vůbec nic. Jen prostě začnete a postupně odebíráte vrstvy oblečení.

Patří sem i nižší teplota vzduchu na spaní, či nižší teplota doma v zimních měsících. Věděli jste, že třeba v Japonsku nemá většina domů ústřední vytápění?

• Ledem – což je velmi zajímavý a málo využívaný prostředek otužování. Nemusíte čekat až zamrzne rybník, stačí si v mrazáku vyrobit větší kostku ledu a vzít si ji do sprchy. Otužováním ledem vede k aktivaci hnědé tukové tkáně, což je tkáň, která díky kaskádovité reakci spouští produkci tepla v našem těle (bez třesu). Hnědá tuková tkáň je bohatá na mitochondrie, elektrárny našeho těla, díky nim má hnědou barvu. Právě ochlazování těla ledem, resp. části těla, kde je tento tuk uložen – např. oblast trapézů, horního hrudníku, ramen či horních hýždí vede ke stimulaci tvorby tepla a probouzení činnosti této hnědé tukové tkáně. Jednoduše se dá říci, že hnědý tuk je tuk, který pálí tuk ????. Cílem stimulace hnědého tuku je naučit ho produkovat více energie, více tepla. A to nejen při ochlazování, ale i během dne.

• Sauna

Přínosy otužování:

• Přispívá ke snížení vysokého tlaku krve
• Snižuje tepovou frekvenci
• Komplexně vede k posílení imunitního systému
• Prevence onemocnění kardio-vaskulárního systému
• Prevence autoimunitních onemocnění
• Podporuje naše duševní zdraví (zvyšuje se produkce dopaminu – zlepšuje se nám motivace, a také se zvyšuje produkce noradrenalinu – ten zvyšuje proaktivitu a dodává chuť do života)
• Snižuje kyslíkovou spotřebu organismu
• Zkušenost je nejen fyzická, ale hlavně i psychická – je to vlastně dlouhodobý vytrvalostní trénink

Otužování jde ruku v ruce s dnešní vlnou minimalismu a udržitelnosti. Pro otužování skutečně nic nového nepotřebujeme. Stačí se jen naladit na sebe a vyzkoušet. Pokud se jdete otužovat do přírody, nikdy nechoďte sami!

Jak poznám, že dělám něco špatně a že otužování není pro mě:

• Necítím psychickou pohodu před, během nebo po otužování
• Otužování vnímám jako stres, povinnost či módní trend
• Velmi dlouho mi trvá rozehřátí, např. hodinu až dvě trvá než se zahřejete. Tělo musí mít energie na to se tzv. rozehřát zevnitř. Životu nebezpečné je po otužování se rozhřívat horkou sprchou či vanou!
• Velmi studené periferie – ruce, hlava – mohou pomoci rukavice či čepice – protože přes hlavu odchází z těla velké teplotní ztráty

 

V jakém věku je vhodné začít?

Nezáleží na tom, jestli vám je pět nebo osmdesát let, lidský organismus je velmi adaptabilní a umí se přizpůsobit a adaptovat téměř na všechno. U starších osob může být adaptace delší a postupnější, ale po potřebné přípravě se mohou dostat do stejné kondice jako osoby mladší.

Jak často se otužovat v přírodě?

Pokud se chcete chodit otužovat do přírody, doporučuji max. 2 – 3x týdně. Já osobně otužování v přírodě mám velmi ráda, protože už samotný pobyt venku a naladění se na sebe a na přírodu je pro mě léčivé. A k tomu přidat ochlazování studenou vodou doma. I 20 sekund stačí pro pozitivní dopad na lidský organismus. Maximální délka pobytu ve studené vodě pro hobby otužilce se doporučuje dle teploty vody, např. 4 st. Celsia = maximálně 4 minuty. S chladem nebojujte, nestahujte se, ale zkuste v tomto diskomfortu najít uvolnění, zklidnění, buďte naladění na to, co zrovna děláte, buďte tam v maximální pozornosti a nikdy sami!
Závěrem bych chtěla říci, že otužování vnímám jako jednu z důležitých součástí zdravého životního stylu. Stejně jako spánek a dech. Otužování je cesta, Je-li komplexní součástí přístupu k vlastnímu tělu a mysli, pak může vést k prodloužení našeho života ve zdraví až o několik let, některé studie hovoří až o 6 letech života navíc!